Domněnky otcovství

Na rozdíl od určení matky, kterou je vždy ta žena, která dítě porodila, právní úprava určování otcovství stojí na existenci tří právních domněnek (předpokládaných skutečnostech, které platí do doby, pokud se nezjistí opak). Jejich aplikace je dána v přesně daném pořadí (první → druhá → třetí), tedy teprve pokud je vyloučena domněnka předchozí, je možné se zabývat domněnkou další v pořadí.

První domněnka

Otcovství platí pro manžela matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství. Platí též pro pozdějšího manžela matky, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po zániku předchozího manželství. Zakotvením priority této domněnky se vychází z účelu manželství a v praxi předpokládaného a obvyklého stavu, že manželství přináší děti, a proto není nutné nic dokazovat. Dítě má tak od narození založené rodinněprávní (dědické, majetkové) vztahy k matce, k otci a jejich prostřednictvím k dalším pokrevním příbuzným.

Druhá domněnka

Nastupuje v případě, že je první domněnka vyloučena (např. porodila neprovdaná žena) nebo otcovství z první domněnky je pravomocně popřeno. Pak je otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo před okresním soudem obvykle určeném podle bydliště dítěte. V případě nezletilého rodiče je nutné tak učinit vždy před soudem. Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. K souhlasnému prohlášení může dojít kdykoli během života rodičů. Prohlášení musí být učiněno oběma rodiči dobrovolně, ústně, srozumitelně a zcela konkrétně. U nezletilého rodiče a u rodiče trpícího duševní poruchou platí zvláštní právní úprava.

Třetí domněnka

Ruce otce, dítěte a matky

Nastupuje v případě, že nedošlo k určení otcovství podle první a druhé domněnky. Dítě, matka nebo i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, mohou navrhnout, aby otcovství určil soud. Dítě musí být v procesu vždy zastoupeno kolizním opatrovníkem, kterého mu ustanoví soud, zpravidla jím bývá orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pro podání návrhu neplynou žádné lhůty. Za otce se podle této domněnky považuje muž, který s matkou dítěte souložil v tzv. rozhodné době, což je doba, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů. V průběhu soudního řízení je třeba prokázat, že muž, který byl označen za otce nezletilého dítěte, měl skutečně s matkou dítěte v této době pohlavní styk. Jestliže je dítě počato umělým oplodněním, je otcem ten muž, který k tomuto početí dal souhlas.

Sdílej: